Červen 2013 - jaké změny na sobě vnímám
Tenhle rok mi přijde, že je jiný, že se věci - lidi mění. Já jako žena se učím věci zkrze své tělo, skrze své pocity. Antikoncepci neberu několik let a snažím o co nejmenší užívání léků, očišťování, zjemňování stravy. Učím se, co je zdravé, jaké živiny potřebujeme a ce je pro nás opravdu vhodné a co je byznis, který nám vnucuje nepravdy. Alkohol skoro nepiju. Pozoruji své tělo, své pocity. Měla už jsem zmapovaný svůj cyklus, podle těla, pleti, nálady jsem poznala, kdy mám své plodné dny, za jak dlouho to dostanu, pak jsem cítila kdy to přesně dostanu. A tento rok? Jakoby bylo vše jinak. Taková ta náladovost, fyzické změny na těle před menstruací a najednou nic. žádný náznak, vůbec jsem nevěděla, že to má přijít. Několik měsíců vůbec nic, teď v době pro mě stresující situaci se malé náznaky objevili. Co se změnilo? Jsou opravdu premenstruační symptomy nutné, neměné? Nebo to opět souvisí s naším vnitřním stavem? Někde jsem četla, že muži si primárně řeší své ego a ženy emoční tělo. Že ženám se emoční tělo probouzí před menstruací a tím mají možnost většího čištění. Co když všechny ty bolesti nálady nám ukazují jak na tom jsme, s naším očišťováním a rozpouštěním bloků se i mírni tohle fyzické "utrpení". Třeba i u tantry se říká, že ženám tyhle symptomy s učením tantry postupně zmizí. Tak jsou pro nás opravdu přirozené nutné, nebo jen zprávou, že je třeba na sobě pracovat?
Každopádně cítím velké změny, které se těžko popisují slovy. Jak takhle fyzického těla, tak často i toho jemněhmotného. Více ho vnímám, často se mi otevře srdce, cítím jak se to v něm točí, tančí, jak je otevřené a vnímám ho, jak přesahuje mé fyzické tělo. Často citím, jak mi proudí energie přes třetí oko a vyvolá to nějaká situace nejen při meditaci. Ono stačí zavřít oči a párkrát se nadechnout a vše se spustí. Někdy cítím, jak mi proudí energie z nohou, z rukou. Každou chvíli mě něco dojme, nejen něco v televizi, ale i třeba při čase tráveném s přáteli nebo ve společnosti dětí.
Objevují se u mě vlastnosti, které jsem dříve neměla. Jako odpuštění, soucit, solidarita. Cítím, jak se ve mě ukotvují, formují. I když třeba nesouhlasím s někým, co dělá, říká, tak to ve mě nevyvolává pocity zášti či nenávisti. Jen prostě mám na to názor takový a takový, ale nevzrušuje mě to. Dříve by mě jiný názor jakoby rozčiloval. Teď si můžu myslet, že můj názor je správný, ale nemusím ho lidem vnucovat a rozčilvat se, že to nechápou.
Uvědomila jsem si, že dříve mé smýšlení bylo hodně negativní a postupně se ta negativita vytrácí. Občas se objeví, což si uvědomím a snažím se ji nahradit pozitivním smýšlením, afirmacemi. Dříve jsem byla plna zlosti, tak často jsem v duchu přála lidem, kteří mi ublížili zlé věci. Teď mě to třeba mrzí, ale nepřeju jim nic zlého. Občas se objeví pocit závisti či zlosti, ale už ho neberu jako normální a snažím se ho pochopit a vyčistit. Je to vše práce na dlouhou trať, ale postupně přináší ovoce.
Protože od dětství jsem byla hodně nemocná, měla astma, alergie, exem.. V mírné podobě mi to zatím stále přetrvává, ale mím přáním záměrem, je očistit se a uzdravit své tělo i duši. Dva roky jsem aktivně pracovala na své psychice, na svých emocích. Často jsem se dostala nahoru, ale pak spadla zase o kus dolů. Protože jsem zanedbávala své tělo, stále jela ve starých stravovacích návycích atd. Poslední rok jsem se zaměřila na to fyzické tělo a na učení se s materiálnem, které mi bývalo cizí.
Zajímám se o nemoci, z čeho jsou způsobeny. O duchovní příčiny nemocí. O stravu a její vliv na zdraví. Postupně jsem se učila nové recepty, používat nové suroviny, zařazovat zdravé věci do jídelníčku. Poslední dobou se mi poměr otočil, že jím docela zdravě o do toho něco nezdravého. Mám malou zahrádku, tak se moc těším na léto, až budu moci využívat hlavně její plody.
Naučila jsem se jíst v podstatě denně saláty, používám hodně semínek, oříšku, luštěniny, namáčím si věci, nakličuji, skoro denně používám olivový olej, nesmažíme doma. Protože mi vyšla intolerance na lepek, mlíko, sóju, tak mě to razantněji donutilo ke změnám. Vysadila jsem pečivo a z mléčných výrobků si dávám akorád zákys. Alkohol nepiju skoro vůbec, maso děláme tak jednou dvakrát do týdne. Učím se bylinky a jejich využití. Občas si udělám klistýr, někdy i půstní den. Chtěla bych vydržet jednou ten desetidenní, ale je to o vůli. To mi ještě tak nějak nejde. Ale to přijde. ;)
No změn je hodně a postupně se upevňují. Ono asi změny nejde provádět ze dne na den. Ale krůček po krůčku.
Tak krůček po krůčku se učím novým věcem. Učím se uvádět své tělo a svůj život do harmonie. Učením na sobě vidím i věci na jiných lidech, vidím jaké mají zdravotní problémy, z čeho asi vyplývají a jak by se dali napravit. Jednou lidé pochopí, že když si vezmou prášek proti bolesti, tak tím nic nevyřeší, že je třeba hleda důvod a původ problému a až poté se sám ztratí. Zatím si musím nechávat své postřehy pro sebe. Ale moje hlava tak prostě pracuje, mapuje si jiné lidi, jejich vztahy, zdraví a hledá příčinu oněch problému. Jednou snad bude tahle moje schopnost využita jinými lidmi a budou stát o můj pohled na věc. A já budu mít radost, že mohu pomoci.
Namasté